Mutemath - Used To překlad

Je to jak včera
Co jsme si byli ještě souzeni
Žili jsme si, jako by se nemohlo stát nic špatnýho

Pořád vzpomínám na to
Jak jsem na tebe myslel
Dávám to dohromady kousek po kousíčku

Zjistil jsem, že jsem to měl vědět
Že to jednou skončí
Protože nic netrvá věčně

Common Children - Skywire

Dnes, naprosto neznámá, zapomenutá kapela. Kdo o ní vlastně ví? Možná jen ti jedinci, kteří zažili hudební (křesťanskou) scénu devadesátých let, možná byli i svědky tzv. Spirit-filled Hardcore hnutí, se kterým sice Common Children přímo nesouvisí, přesto však také stojí za pozornost, narodili se již do rodiny muzikantů a či hudebních reportérů a pokračování této tradice mají již v genech, nebo se o hudbu prostě jen zajímají, jako já.

Pokud vás momentálně nikdo z aktuálně aktivních křesťanských interpretů neoslovuje a máte již po krk jejich absence kuráže experimentovat a snahy vybočit z úplně stejně vyhlížející řady dalších kapel, není na škodu zabrouzdat do historie.

REVIEW: Chevelle - North Corridor

Chevelle nám potemněli. Jejich dřívější melancholie se s každým novým albem pomalu vytrácí a nahrazuje ji nespokojenost a zuřivost. Radost poslouchat.

Chicagoland, North Corridor. Během drsných zimních měsíců je lepší zalézt do sklepa a pracovat na novém albu. To udělal i zpěvák/kytarista Pete Loeffler, který se v únoru 2015 rozhodl dostat své nápady z hlavy na papír a vytvořit těžší a agresivnější sound než kdykoliv předtím.

REVIEW: Liberator - I Will Destroy Your Club

Liberator se rozhodl, že nám zničí klub, a myslel to smr†elně vážně. Připravte se na to, že vás tím názvem varoval, a tohle hellektro bude hard.

Je to Ital, říká si Massimo, možná se dokonce jedná o jeho pravé jméno, a zastává názor, že "the only way to deal with an unfree world is to become so absolutely free that your very existence is an act of rebellion." Proč ne.  Dále je odstřelovač u labelu Freakz Me Out (pod kterým vyšla i zmiňovaná deska) a basový ničitel v projektu Liberator, jak sám Massimo uvádí.

G-Eazy x Bebe Rexha - Me, Myself & I

Stejně to nakonec bude vždycky jen o nás. Ne že bychom byli sobečtí a chtěli na sebe soustředit veškerou pozornost, ale posláním tohohle songu je něco jiného. Jde spíš o smutek nad tím, že nikdo nám nikdy neporozumí lépe než my sami sobě. Na jednu stranu potřebujeme mít lidi kolem sebe a být součástí nějaké společnosti, ale stejně si nakonec musíme nějak poradit sami. Být sami sobě nejlepším přítelem. Musíme se sami rozhodnout. Pokud to má stát za to a pokud to má mít nějaký smysl.

Vždycky jsem podobnou mainstreamovou hudbu a celkově hiphop a rap zavrhovala. Myslela jsem, že je to blivajz. Ale zjistila jsem, že i tady se dá najít něco, co má trochu hlavu patu. Něco, co ke mně bude promlouvat.

The 1975 - RFP 2016

"It's funny how going to a concert can make you the happiest person in the world and then the second it's over full on depression hits you." The 1975

Zvlášť, když vám přijde, že koncert trval pět minut, a ne padesát. V případě The 1975 to ale nikdy nebude dost. Napadne vás tolik songů, které byste ještě chtěli slyšet naživo, a najednou je konec.

S podobným pocitem jsem odcházela od pódia po jejich koncertu na Rock For People. Když jsem to počítala, hráli nějakých jedenáct písní, a stejně nevím, kam se ta hodina poděla.

Pamatuju si ale to, že jsem si koncert skutečně užívala. To, jak na mě zapůsobily písně, které jsem do té doby přehlížela a moc mě nebraly (například "UGH!" nebo "Change Of Heart"). Ze možná to není jen póza, to, jak se Matthew Healy tváří. Že je na tom podiu naprosto sám sebou a na nic si nehraje, i když jsem mu to nikdy moc nevěřila.

The 1975 - If I Believe You překlad

Mám v sobě prázdnotu, která může být
naplněna pouze Bohem
To místo je infikované
A jsem celý zkamenělý z toho být sám
Já vím, je to ubohé

A jen se přehazuju v posteli
Je to jako bych ztratil rozum
Kdybych v tebe věřil, přestalo by to?
Kdybych ti řekl, že tě potřebuji, je to to, co chceš slyšet?
Jsem zlomený a krvácím a volám o pomoc
A prosím tě, Ježíši, ukaž se mi